Historie

Vysílaní rádia Verda Stacio

Počátek bychom měli hledat v roce 1927, kdy se ve vysílání brněnské stanice objevil kurs esperanta pod vedením ředitele jedné soukromé školy Josefa Bednáře. Pak se na několik let esperanto odmlčelo, ale v roce 1931 se ve Slavkově konala Napoleonská výstava, o níž 24. června v esperantu přednášela tehdejší místopředsedkyně místního esperantského klubu Marie Strejčková. Ta také o necelý rok později, 17. dubna 1932, promluvila o 9. Všesokolském sletu v Praze a tento projev se týkal významu tohoto sportovního svátku a udělila také několik rad cizincům. Vysílal se od 18:50 do 19:00 a ačkoliv tento čas není příliš vhodný pro vysílání do zahraničí, přišlo na něj 42 ohlasů žádajících bližší informace. A právě to byl zárodek pravidelného esperantského vysílání z Brna, díky němuž se brněnskému rozhlasu začalo říkat "Verda Stacio", což znamená "Zelená stanice"

To začalo 31. května 1932 a za tento rok se v týdenním intervalu odvysílalo 22 relací, přičemž promluvy byly zařazeny do podvečerního programu (v 18 hodin), nebo do programu večerního (do 22 hodin) a nebo dokonce do programu nočního, tedy po 22. hodiněa jejich vedením byla pověřena zmíněná Marie Strejčková. „Promluvy měly charakter propagační, informační a čas od času byly nahrazovány kulturními tématy a čtením z československé literatury.“

Posluchači se tak mohli seznámit například s československou historií, geografií, hudbou, průmyslem či školským systémem. Ovšem nechyběla ani témata esperantská, a tak se 23. srpna vysílání věnovalo aktuálnímu Světovému esperantskému kongresu v Paříži a 13. prosince se připomněla osobnost tvůrce esperanta Lazara Ludvíka Zamenhofa (15. 12. 1859 – 14. 4. 1917). Samozřejmě můžeme sledovat i určitý tématický vývoj.

„ Zaznamenáváme první promluvy, jejímž hlavním cílem bylo poskytnout posluchačstvu všeobecné informace o naší zemi, o jejím aspektu a životě. Témata pozdějších promluv se už specializují, opouští často započatý směr a, což je nejdůležitější, stávají se aktuálními.“ Jak potvrzuje Patzaková, právěesperantské přednášky měly ze všech cizojazyčných přednášek, které Radiojournal vysílal, největší úspěch.

Autor
Daniel Mrázek
Československý rozhlas ve 20. a 30. letech 20. století
Univerzita Karlova v Praze